Bratři Karamazovi

Dobová kritika na snímku Carla Froelicha vyzdvihla, že německému divákovi dokázal přiblížit Dostojevského vlast právě i v těch aspektech, „které nás na ruské mentalitě zarážejí“. Směs zaujetí a iritace je zřejmě důvod, proč najdeme v německé němé kinematografii tolik adaptací ruské literatury, například film Roberta Wieneho Raskolnikov. Ve srovnání s tímto expresionistickým deliriem jsou Froelichovi Karamazovi pojednáni akademičtěji a stojí hlavně na hereckých kreacích. Dimitrije ztvárnil Emil Jannings, zatímco Fritz Kortner, který v této roli zazáří o jedenáct let později ve skvělém zvukovém filmu Fjodora Ocepa, si tady překvapivě zahrál starého Karamazova. Do role epileptika Smerďakova se vžil s obvyklým nasazením Werner Krauss.