Verdiho Requiem (O)

V návaznosti na trojici skvělých autorů italského belcanta – Rossiniho, Belliniho a Donizettiho – přišel Giuseppe Verdi s dalšími hudebními a pěveckými podněty, zejména s prohloubením psychologizace operních postav a scén. Melodie svých předchůdců plně osvobodil pro bohatou službu dramatickým situacím. Ve stejném duchu tento realista i romantik zkomponoval v roce 1873 requiem, zhudebnění textu katolické mše za zemřelé. Zejména v umění obsáhnout široké spektrum výrazu od meditativního ztišení po extrovertní kontrasty ovšem nezapře divadelního autora. Jeho Messa da Requiem kombinuje religiózní opulentnost, velebnost i pokoru s operním dramatismem a vášněmi, a tak zejména obrazy soudného dne, stejně jako lyrické volání k Beránku Božímu činí z tohoto díla patrně nejopernější zhudebnění zádušní mše. K monumentální sakrální kompozici, která se už dávno stala ryze koncertní záležitostí, dala podnět úcta k osobnosti a dílu italského národního básníka a humanisty Alessandra Manzoniho. Právě u příležitosti prvního výročí jeho úmrtí dirigoval skladatel premiéru svého requiem. Odehrála se v chrámu sv. Marka v Miláně.

Program:

• Giuseppe Verdi: Messa da requiem