Sny / Svědomí

Vstupenky
Adresa Karmelitská 2/4, Praha 1
Divadelní soubor ProART Company
Vstupné 300–500 Kč
Web místa www.nm.cz…
Autor Martin Dvořák

Hrají: Martin Dvořák, Daniela Hanelová, Kristýna Vébr, vybraní žáci ZUŠ Modřice, Ivona Jeličová, Jana Kosíková (Přibylová), Martin Dvořák, žáci Taneční konzervatoře Brno

Dvoudílný taneční večer Smetana 200 – Ogoun 100 (Sny / Svědomí) je komponovaný večer pro dvě odlišné taneční generace – tu začínající (studenty tanečních škol) a tu končící (taneční osobnosti s uzavírající se taneční dráhou).

Projekt k Roku české hudby 2024 a jeho třem výročím: 200 let od narození skladatele Bedřicha Smetany, 100 let od narození choreografa Luboše Ogouna a 20 let činnosti ProART.

Sny – Smetana 200
První část večera vychází ze Smetanova klavírního cyklu hraného živě a současně rozvinutým o současnou hudbu skladatelky Beaty Hlavenkové na něho reagujícím. Šestidílný hudební cyklus bude zpracován choreografy–tanečníky Martinem Dvořákem, Danielou Hanelovou a Kristýnou Vébr a současně zapojí i studenty ZUŠ. Cílem je nabídnout tvůrcům i interpretům tvořit na živou hudbu a reagovat zcela současným pohybovým slovníkem na „starou hudbu“, která v dnešní době již není choreograficky trendová, ale klade na choreografy i interprety nemalé nároky. Pracovat s hudbou, s takty, frázemi, hudebním zadáním. Jde o to vytvořit 6 zcela odlišných krátkých kusů v různých tanečních stylech, které budou mít jednotící prvek hudbu Bedřicha Smetany a jeho klavírní cyklus Sny.

Šesti charakteristickými skladbami nazvanými Reves (Sny) se Bedřich Smetana roku 1875 vrátil po více než deseti letech ke svému nejbližšímu nástroji, klavíru. Do skladatelovy koncepce se promítly dva určující kompoziční typy: klavírní charakteristická skladba a velká virtuózní kompozice, kterou se Smetana zabýval zejména ve švédském období. Důležitá byla také autorova zkušenost s prací na symfonických básních Mé vlasti, vznikajících ve stejné době jako Sny. Pevné myšlenkové sepětí cyklu zajišťuje téma první skladby (Le Bonheur éteint / Zaniklé štěstí), které prochází s logickou důsledností celým dílem a vrací se nejnápadněji v závěrečné skladbě.

Svědomí – Ogoun 100
Druhá polovina večera bude patřit tanečníkům – „seniorům“. Těm, kteří nezačínají, ale naopak se blíží svému uměleckému odcházení. Tématem choreografie je dílo choreografa Luboše Ogouna Hirošima / Svědomí / Rozkaz z éry (nejen) Baletu Praha.

Osobnost Luboše Ogouna je pro vývoj českého moderního tance a baletu zásadní. Vedle Pavla Šmoka to byl právě on, který vnesl do baletních souborů kamenných divadel prvky modernizmu. Luboš Ogoun byl všestranným choreografem, který vynikal značnou pohybovou invencí a režijními dovednostmi. Za zmínku stojí také jeho zásluhy při uvádění původních nebo málo hraných inscenací (Balada o námořníku, Hirošima, Podivuhodný mandarín, Paní mezi stíny, Škrtič, a mnohé další). Vždy se hlásil k odkazu Saši Machova, který ho naučil, jak vytvářet taneční divadlo se všemi atributy dramatu.

Koncept choreografie vychází z dostupných materiálů o Luboši Ogounovi a z hudební předlohy Wiliama Bukového Hirošima / Svědomí / Rozkaz. Propojuje tedy dvě linie život Ogouna a současně pozadí jeho díla. Ogounův život je mapován autorským textem ze záznamu (hlas již zemřelého Ogouna komentujícího svůj život). Choreografie reagující na jeho dílo vychází z dostupných vzpomínek, fotografií a videonahrávek. Zkoumá choreografický odkaz původního uvedení Luboše Ogouna, ale podrobí jej aktualizaci a rozvinutí do dalších rovin formálních, obsahových, estetických nebo emociálních. Jde o jistý experiment, kde se choreografie více než padesát let stará podrobí novému tvoření a zkoumání s invencí tvůrců a interpretů Martina Dvořáka a mj. Jany Přibylové / Ivony Jeličové, emeritních sólistérek Baletu ND Brno. Autorem nové hudby je Jan Hanák alias DJ Sonority.

Další akce v tomto místě

Člověk – nástroj – hudba Praha 1, České muzeum hudby Stálá Člověk – nástroj – hudba

© 2024 GoOut